Sedíme ve vlaku. Velké skupinové kupé.
Přede mnou žena středního věku, asi 40 let, blond melír, ztuhlé rty. Napravo ode mne vyspělý muž, od pohledu manažer a rodinný typ, jemu 40 asi ještě nebylo, ale jeho kamenná tvář vypadá starší. Oba v ruce chytrý telefon v omakaném obalu. Žena s dlouhými, přepychově kýčovitými nehty pohybuje prsty po displeji - jestli je to hra nebo internet - nevím. Muž vedle nepřetržitě píše smsky.
___
Přes uličku mladík v pruhovaném tričku, sluchátka v uších a knížku v rukou - papír je zažloutlý a stran je to určitě přes 200 (podle tloušťky). Titul však nedokážu přečíst.
Na stolku pod okýnkem mi leží kniha. Chvíli vyčkávám, pak ji vezmu do ruky, otevřu a pokračuju v příběhu dobrodruha - Sběratele světů.
___
Ten pohled za to stojí: starší, rozumná a dobře vychovaná generace se skloněnou hlavou nad mobily. A mladá, nevychovaná a nemyslící generace s knížkou v ruce...
Hm...
kolik já jsem toho ve vlaku přečetla...to bude asi tím, že jsem neměla (a nemám) chytrý telefon.
Pěkný článek, jen mi už 40 let nepřijde jako starší generace :-P Stárnu...
Článek mi připomíná následující situaci:
1) Přelom 70./80. let. Lidé usednou do kupé, vytáhnou knížky, křížovky. Ženy nejčastěji pletení a háčkování. Nad jehlicemi a háčkem začíná komunikace neznámých lidí. Cesta rychleji uteče.
2) 80. léta. Lidé usednou do kupé, kromě výše uvedeného už začínají vytahovat walkmeny.
3) 90. léta. Lidé usednou do kupé, nejčastěji vytahují mobil a velkou PET lahev s vodou/minerálkou.
4) Současnost: Lidé usednou v kupé, vytahují chytré telefony, notebooky, do uší sluchátka od mp přehrávačů. Sem tam se objevují i křížovky a knihy. Pletení a háčkování jen velmi výjimečně. Zpravidla jsem jediná exotka :))).
Napříč 1-4 studenti zůstávají i u skript.
Tolik moje postřehy, kam má vlastní paměť sahá :))).
taky dobrý postřeh...:-D
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.