Po Vánocích

Končí Vánoce, to pro mě znamená, že mám rozdat zbytek dárků (naštěstí nemám moc restů) a že se s vámi konečně podělím o jednu adventní zkušenost.

Jako všichni (skoro všichni) jsem před adventem přemýšlela, co s vánočními dárky. Ptala jsem se i spolužáků ve škole, co chystají pro své rodiny, abych měla inspiraci. Co pro mámu, budiž... ale co tátovi... a co teprve babičce, když nic nechce, nic nepotřebuje a úpěnlivě nás prosí, hlavně ať jí nic nedáváme!

Pak jsem si prohlížela jednu webovou stránku s tipy na vánoční ozdoby a jiné serepetičky a při té příležitosti mě napadla geniální myšlenka (skoro geniální).

Rozhodně mě nenapadlo nic jako dárek pod stromeček, ale zato jsem objevila způsob, jak naší babče zkrátit čekání na Vánoce, resp. jak ji zabavit. Děti dostávají čokoládový kalendář - klasika, která neomrzí. Naše babička by ale čokoládu nejedla, takže čokoládu vystřídaly úkoly na každý den, neboť můj cíl bylo babičku zabavit. A aby ty úkoly plnila, musel jí je zadávat někdo jiný než já (rozumí se tím vyšší šarže), třeba nějaký nebešťan, přinejmenším anděl. 

Nevěřila jsem tomu, že by to vyšlo, nevěřila tomu ani sestra, ani rodiče... Výsledek byl ale překvapující, babička opravdu poctivě každý den otvírala úkoly, plnila je, a dokonce si ty maličké dopisy schovávala...

V příloze byste měli najít zadání úkolů a fotka je přiložena pro dokreslení, jak kalendář vypadal.

Úkoly jako napsat pohled nebo stříhat vločky z papíru by babička normálně vůbec neplnila - spíš by mávla rukou a všecko domlouvání z naší strany by šlo do háje. Ale babička pohled napsala (krasopisně!) a vločky vystříhala, byť obojí s pomocí. Kdybyste ji znali, považovali byste to za zázrak (skoro zázrak).

Proč to sem píšu? Nechte se inspirovat, pokud znáte někoho, kdo by potřeboval zabavit. Dávám k dispozici materiály. Zdá se mi totiž, že to má smysl.

Milá babičko Mařenko.docx

úkoly pro babičku.docx